Články 256. strana

Baťova nemocnice má svého psychiatra, řeší úzkosti i sebevražedné jednání

Baťova nemocnice ve Zlíně poprvé v historii otevřela vlastní psychiatrickou ambulanci. Je umístěna v budově číslo 32 vedle porodnice. Vzhledem k citelnému nedostatku psychiatrů je to pro pacienty ve Zlíně a okolí vítaná novinka.

Stát na mzdy pro zaměstnance Liberty za tři měsíce vyplatí přes miliardu

Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Os­trava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. V pátek začne úřad odesílat první příspěvky. Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun. Výdaje bude později uplatňovat jako pohledávku v insolvenčním řízení. Novinářům to po dnešním jednání s vedením huti a ostravského úřadu práce řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Doplnil, že bude jednat s insolvenčním správcem Liber­ty o tom, zda bude potřeba delší než tříměsíční překlenovací období. Pokud ano, musel by se změnit zákon.

Schránka 21. století? Box přímo u domu. A budou i chlazené, říká o novince firma

Revoluce v poštovních schránkách? Privátní zásilkový box? I tak je možné nazvat inovaci, k jejímž lídrům se od loňského roku řadí i pelhřimovská společnost Conteg a její dceřiná firma OX Point. „Je to poštovní schránka 21. století a není na tom žádná věda,“ představil v pelhřimovském sídle firmy novinku ředitel OX Point Vít Voláček.

Praha má po čtyřech letech přímé spojení s Čínou. Cestující z Asie letišti zásadně chybějí

Z vývoje v letecké dopravě a v letectví obecně by se v posledních letech jednomu zamotala hlava. Aerolinky nejdřív vyčerpal covid, nyní se pro změnu jejich zaměstnanci moc nevyspí, když se vypořádávají s přílivem obnovené poptávky. A mnohé investory, kteří před lety vsadili na výrobce dopravních letadel, teď asi trápí nepěkné žaludeční obtíže. I takové symptomy má pásmová nemoc neboli jet lag. Nyní souhrnně v newsletteru ze světa letecké dopravy na e15.

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodne o dalším nastavení základní úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodne o dalším nastavení základní úrokové sazby. Analytici očekávají, že bude pokračovat v jejím snižování ze současných 5,25 procenta. Za mírně pravděpodobnější považují snížení sazby o čtvrt procentního bodu, nevylučují ale ani pokles o půl procentního bodu. I členové bankovní rady ve svých mediálních vyjádřeních hovořili o obou těchto variantách.

Před 70 byla v ruském Obninsku spuštěna první jaderná elektrárna na světě

V blízkosti Obninska, městečka vzdáleného zhruba 110 kilometrů jihozápadně od ruské metropole Moskvy, byla 27. června 1954 uvedena do provozu první jaderná elektrárna na světě. V té době sice existovaly ve světě reaktory schopné vyrábět elektřinu, reaktor v Obninsku byl ale první, který dodával elektřinu do domácností.

Žena málem vykrvácela, soud rozhodne o trestu za odpálení petardy ve vagině

Krajský soud v Plzni vynese rozsudek nad Ukrajincem, který podle obžaloby loni v září v Kožlanech na Plzeňsku vážně zranil svoji manželku. Nejprve ji zbil a pak jí do vaginy zasunul petardu a zapálil ji. Cizinci hrozí až výjimečný trest.

Stárnout začínáme už ve 25 letech, tvrdí lékařka a odbornice na anti-aging Monika Golková 

V současné době je jeden člověk z pěti v České republice starší 65 let. „V roce 2050 už bude každý třetí člověk starší 65 let,“ tvrdí odbornice na zdravé stárnutí a zakladatelka první české soukromé anti-aging kliniky, lékařka Monika Golková. Česká populace se podle ní bude zmenšovat a bude v ní brzy dvojnásobně víc starých lidí než dětí.

Zelenou dohodu už nikdo nezruší, od nového europarlamentu nečekejme radikální obrat

Výsledky evropských voleb přinesly nejen v Česku několik překvapení, a tak se nabízí otázka, jaký bude nový europarlament a jak změna nálady po „posunu doprava“ ovlivní klíčovou unijní agendu. V prvé řadě je třeba vyjasnit jednu věc, která zvláště u nás v předvolební vřavě trochu zanikla.

Znojemsko trpí osudem sudetského regionu, ovlivňuje to i chování lidí u voleb

Sudety sice formálně zanikly na konci druhé světové války, přesto stále existují. Potvrdila to studie vědců Národního institutu SYRI, Pavlíny Netrdové a Matěje Korčáka, kteří si oblast, v níž žilo do odsunu převážně německy mluvící obyvatelstvo, vybrali ke zkoumání efektu takzvané fantomové hranice, tedy té fyzicky neviditelné, ale zakořeněné.